Našli domov
Tyto fotky vždy zahřejí naše srdce a dodávají nám víru, že tato práce není zbytečná!
Děkujeme všem za krásné domovy a lásku, kterou našim bývalým svěřencům denně dáváte.
Max ♥ 18.5.2025
Černého britského kocourka jsme přijali začátkem dubna po sražení autem. Kocourek zůstal ležet na cestě u krajnice a nikoho nenapadlo ho zvednout a poskytnout mu pomoc! Místo toho k němu někdo položil granule a vodu.
Až přišla jedna paní, která nás kontaktovala a my kocourka přijali pod náš depozit, přesto že momentálně kočičky nepřijímáme.
Kocourek po přijetí nechodil, nepostavil se na zadní, jen ležel, byl bolavý a musel na hospitalizaci. Tam byl téměř 20 dní. Po veškerém vyšetření se zjistilo, že má fraktury na pánvi a vykloubenou nožku.
Z hospitalizace se vrátil, vypadal mnohem lépe, krásně papal a byl kontaktní.
Domov našel velice rychle, v rodině, kde mají další britské kočičky.
Molly je roční kočička, která k nám přišla v roce 2024. Je to koťátko Marušky, která je ještě u nás na depozitu. Všichni její sourozenci zemřeli venku na panleukopenii, a jediná Molly a její maminka přežily.
Molly byla zprvu velmi ostražitá, ale z důvodu silného nachlazení nám dala šanci a začala být kontaktní a čím dál méně se bála. Nechala se pohladit, občas i pochovat a naučila se důvěřovat lidem.
Cloe jsme přijali i s bráškou Ťuťu. Ťutín byl více kontaktní a do nové domova odešel mnohem dříve než Cloe.
Cloe je moc krásná, kouřově zbarvená kočička, která se ale nenechala pohladit a většinou se jí ani nelíbilo, když jsme se k ní přiblížili. Nesyčela, nevrčela, ani nás nijak nevarovala, je něžná, jen se prostě bála.
Domů odešla v květnu roku 2025 a my věříme, že v novém domově pookřeje.
Snoplík je téměr roční kocourek, který byl nalezený venku se skříplým jazykem a špatnou čelistí. Do toho se musel vyléčit z kalicivirózy. Je to veliký mazel, ale dlouhou dobu nemohl být k adopci.
Už od malička ho trápí plný nos a pčikání. Nasadila se antibiotika, která mu ale vůbec nezabírala. A než ho trápit nekonečnými zkoušeními různých atb, udělal se výtěr z nosu. Zjistilo se, že jde o mykoplazmovou infekci a celá jedna nosní dírka je úplně ucpaná. Prošel si léčbou, která trvala 45 dní. Nyní je na tom mnohem lépe, ale pořád není na sto procent v pořádku, nos mívá občas uspaný, ale konečně vidíme, že se mu lépe dýchá.
Je to moc hodný kocourek, v náručí uvolněný jako hadrová panenka. V květnu 2025 konečně našel svůj domov! ♥
Maik je dvouletý kocourek, který se k nám dostal jako koťátko. Pochází z areálu firmy, kde byl odchycen i se svým bráškou Čertíkem a sestřičkou Emilkou. V areálu si je majitel firmy nepřál, a tak nás jejich hodná krmička kontaktovala a zařídila jejich odchyt. Čertík už nový domov našel a je spokojený. ❤️ Emilka je nemocná a zůstává zatím u nás. 😞
Přestože se k nám Maik dostal jako kotě, život venku se na něm podepsal a je poměrně plachý. Od lidí si drží spíše odstup, ale nebývá zalezlý ve skrýši, raději se valí v měkkém pelíšku. Člověka pozoruje a většinou zatím ignoruje. Pohladit se nenechá, ale na pamlsky slyší, to si vezme dobrotku i z ruky. 🥰 Pokud se v novém domově zapracuje na jeho socializaci, věříme, že s něj bude bezva společník. 😸
Maik si zvykl na společnost kočiček, se všemi u nás vychází, žádná mu nevadí.
Maik našel nový domov v květnu 2025, domov sdílí s další kočičkou. Zvyká si pomalu, ale už se neschovává a papá.
Linda u nás byla rok, když našla nový domov. Pocházela ze statku, kde ji krmily krmičky, ale když viděly, že má bolavou pusinku, odchytily ji a dovezly k nám. Původně se měla jen vyléčit a vrátit se na krmné místo. Linda byla ale zlatíčko, moc hodná kočička, a tak zůstala u nás.
Trpí chronickou rýmou, ale v životě ji to nepřekáží, jen je potřeba dávat pozor na to, aby měla čistý nos, občas ji utřít očička a dohlédnout na to, aby se ji rýma nezhoršila.
V novém domově už si zvyká. Prý si domov první prohlídla, nechala se hladit, pak ale zalezla pod kříňku a nechtěla ven. Také nejedla. A na co se přišlo? Granule. Značka granulí nebyla stejná, jako ty, na které byla Linda zvyklá. Vyměnily se granule a Linda se rozpapala. Na kaspičky si Linda nepotrpí, ale granule má moc ráda.
Koťátko, které se u nás léčilo s FIP. Neskutečný mazlík, který krásně vycházel s lidmi i s kočičkami. Nechal se nosit, nechal se hladit, byl zvědavý, chodil si pro pomazlení. Léky snášel poměrně dobře.
Byl to velký jedlík, dávali jsme mu talířek zvlášť, protože se nechtěl s ostatními dělit.
Do nového domova odešel za kočičkou Odettkou, která pochází také od nás. Odešel v průběhu léčby FIP, majitelům dodáváme léky a doufáme, že vše bude v pořádku.
Maty se narodil u nás v depozitu. Narodil se plaché kočičce Megie a trochu plachosti si vzal od maminky. Nechal se sice pohladit, vzít se ale nenechal a preferoval společnost ostataních kočiček, hlavně koťátek od Vendulky. Rád se s nimi mazlil a byl velmi spokojený. Jednou už v adopci byl, ale nezvládal to, nejedl a jen se schovával. Musel se tedy vrátit.
Nedlouho poté ale našel nového majitele, novou šanci a zatím to vypadá, že si zvyká dobře.
Trikolorka Vendulka byla spolu s jejími pěti měsíčními koťátky odchycená v areálu Liberty, kde se rušil provoz.
Vendulka byla zablešená, začervená a trpěla kalicivirózou. Nebála se, líbilo se jí hlazení, byla hodná a chodila si pro pomazlení. Je to moc hodná kočička, která nás vítala jen co jsme vešli do pokoje.
Někdy si kočičky na nový domov zvykají déle, jiné zapoadnou a zvyknou si okamžitě. Z fotek jde poznat, že si Vendulka zvykla hned a je skutečně DOMA.
Uriáš byl kocourek odchycený v Liberty. V Liberty jej krmila zaměstnankyně společnosti. Uriáš se od ní nechal hladit, získala si u něj důvěru. Kocourek měl velmi poraněný ocásek, který musel být po odchytu amputovaný. Bál se a byl plachý.
Když o něm slyšela paní, která ho tam krmila, přijela se na něj podívat a rozhodla se, že si ho vezme domů. Uriáš ji poznal! Jsme paní moc vděční, za veškerou lásku, kterou Uriášovi dá. Určitě ji to tisíckrát oplatí svou láskou.
Bronička pochází z romské osady, kde byla odchycena březí a trpěla kalicivirózou. Po přijetí se stihla kastrace. Zůstala ji však chronická rýma.
Je to veliký mazel, úžasná kočička, která je schopná trávit dlouhé chvíle na klíně.
Majitelé si ji vybrali a ještě ten den si ji odvezli domů. Bohužel pár dní po adopci s ní řešili zdravotní potíže, rýma se jí v novém domově zhoršila. Věříme, že bude brzy v pořádku.
Dvojice, která šla do nového domova společně! ♥
Jedna mazlivá a druhá plachá kočička. Ginger ani Mášenku jsme nechtěli dát do nového domova samotné. Ginger je úžasný mazel, ale je zvyklá na další kočičky, je mladá a potřebuje parťáka na hraní. Mášenka je poloplachá kočička, která si na lidi moc nepotrpí a proto kočičí společnost potřebovala. Pohladit se nechala, ale zvednout a pomazlit ne. Nový domov potřebovala, aby ji někdo trpělivý ukázal, že má rodinu, lásku a péči.
V novém domově si holky musely zvykat. Ginger to netrvalo moc dlouho, ale Mášenka se schovávala. Prý ji majitel jen občas viděl ve tmě se mihnout jako stín. Pak ji viděl i přes den. Prý se učí od Ginger a dělá pokroky. Tak snad se brzy osmělí i Mášenka.
Bráškové, kteří se narodili u nás v depozitu v dubnu 2023. Byli u nás dva roky, než konečně našli společný domov. Hledání domova není jednoduché pro dva dospělé kocoury, když tvráme na tom, aby šli spolu.
Janeček je velký mazel, Lucas se nechal pohladit jen pokud odpočíval. Štěstí se na něj nakonec usmálo a společný domov našli.
Pán, který si je vybral si nejprve přišel pro kocourka Matea. Při návštěvě ho zaujali také kluci Janek a Lucas. Matea si sice vzal domů, ten se ale jako jeidnáček trápil a musel se k nám vrátit. Vzal si tak místo něj Janka a Lucase, kteří se k němu parádně hodí. Jsou v novém domově spokojení.
Kočička odchycená v areálu Liberty. Tak jako většina kočiček z Liberty, byla i Zuzanka chodnš plachá – syčení, prskání. Kvůli staré zlomeniny musela jít na operaci, kde ji byla nožička amputována. Třínohá kočička se zotavila, uklidnila, ale nikdy si k nám nenašla cestu. Nechala nás se přiblížit, ale spíše se před námi schovávala.
A přesto si ji paní vybrala a věnovala ji domov. Přijela si pro ni přes celou republiku.
V novém domově ji největší oporu dělá třínohý kocourek, se kterým tráví nejvíce času a mazlí se spolu. Je prý zvědavá, pozoruje co majitelka dělá. Má větší chuť k jídlu a s ostatními každé ráno čeká na snídani. S majitelkou se prý zatím nebaví, ale den za dnem je blíž a blíž a už se neschovává.
Takové pokroky nás hřejí u srdce.
Kocourek nalezený venku, byl hrozně nachlazený a podvyživený. Asi dva měsíce se u nás léčil. Je to moc hodný kocourek, proto nás nepřekvapilo, že u nás zůstal jen tři měsíce a odjel do nového domova.
Kocourek, který se narodil u nás v depozitu plaché Kačence. Sám nebyl zrovna největší mazel, ale věděli jsme, že se vymazlí. Šel domů k další kočičce a první setkání proběhlo bez problému. Kočička si ho prohlížela a Sebík… toho zajímal jen nový domov a hledal, kam může zalézt.
První den strávil pod stolkem za ubrusem. Další dny zkoumal a pak nám majitelé poslali video, že je Sebík obrovský mazel a miluje hlazení.
Kocourek, který dva dny plakal uvízlý na stromě. Krásný mladý moureček, který u nás moc dlouho nebyl, ale za tu chvilku jsme si ho zamilovali. Sledoval nás po místnosti jako ocásek a dával ta nejlepší objetí.
Dostal nový domov a vypadá to, že jeho nejoblíbenější místo je před akváriem – má zábavu na celé dny. ♥
Čertík byl u nás od kotěte se svými dvěma sourozenci. Život venku se na nich ale podepsal a zůstali plaší. Čertík byl z nich nejvíce kontaktní, nechal se i pohladit. Jeho noví majitelé se původně přišli podívat na jinou kočičku, která se měla stát novým společníkem kočičky, kterou už měli doma.
Uznali však, že Čertík se k nim domů a k jejich kočičce hodí více. Čertík se prý první dny v novém domově schovával pod postelí, důležité ale bylo, že papal. Teď už i vylezl, seznamuje se s kočičkou a dělá pokroky.
Kocourek, ještě spíše kotě, nalezený v Ostravě – Přívoze poblíž firmy, kde ho zaměstnanci pár dní sledovali, než jej konečně někdo vzal. Byl špinavý a nebyl kastrovaný, volně se hladový potuloval po ulici.
Daneček u nás moc dlouho nepobyl, ale už za tu krátkou dobu víme, že byl zvědavý, mazlivý a nebyl rád zavřený. Přepravka i karanténní box byl pro něj utrpením. Šel do nového domova, kde na něj čekali dva kamarádi – dvanáctiletá kočička a mladší kocourek Luigi.
Kocourek potřeboval kamaráda na hraní, aby měla kočička klid. A vypadá to, že se zadařilo! Majitelka nám napsala, že jsou z kocourů teď parťáci, vystačí si a kočička tak má většinou klid.
Nejnovější adopce, u které jsme nové majitelce nesmírně vděční. Pro Terezku si přijela nová majitelka a ještě ten den si Jana všimla, že s Terezkou něco nebylo v pořádku, našla něco na místě, kde Terezka ten den odpočívala. Nová majitelka neváhala, hned další ráno zašla na veterinu, zjistil se zánět dělohy a kočička šla na operaci. Terezka je v dobrých rukách, zotavila se hezky.
V novém domově je Terezka prý obrovský mazel a je hrozně ukecaná. Děkujeme za ni!
Kocourek a kočička spolu v novém domově. Barny byl opuštěný kocourek, který se našel na ulici. Byl neskutečně mazlivý a byl zvyklý na lidi, doslova člověka objal, když se natáhl, aby se s námi pomazlil. Barny je nemocný, má FIPku, ale v novém domově se léčí. Děkujeme majitelce, že mu dala domov přesto, že ještě není úplně zdravý.
Vybrala si k němu také kamarádku Murinku, která byla Janě velmi blízká. Hodná a mazlivá kočička, více klidná. Také si prošla léčbou FIP, kterou zvládla. Jsme rádi, že jsou v novém domově spolu a mají tak kočičího parťáka.
Malá černá kočička s krátkýma nožičkama a tančícím ocáskem, jak říkám. Deisy už jednou v novém domově byla, ale asi ji to tehdy nebylo souzeno a čekala na někoho jiného, protože se nám po třech dnech vrátila, když ze stresu nepapala. V depozitu nezůstala dlouho, nová majitelka se brzy ozvala.
Na Deisy se přišla podívat, a ačkoliv se ten den Deisy moc předvádět nechtěla, paní zaujala. (Deisy se vyvalovala schovaná ve škrabadle, a když už jsme ji vylákaly, Deisy nám ukázala svou chůzi, na chvilku jsme se otočily, a byla zpátky ve škrabadle.)
Elizabet je svérázná kočička, která miluje hlazení. Ale jednu chvilku mazlení miluje a druhou Vám dá jasně najevo, že už stačilo! Je to takový samotář, kterého ostatní kočičky spíše otravovaly.
Když se na ni přišla podívat rodina, nevěřily jsme vlastním očím, když si je Elizabet sama vybrala. Vypadala jako spokojená kočička, která paní usnula v náručí a nehnula se z ní. Děkujeme.
Toto je dvojice, co bychom nečekali, že půjdou do nového domova spolu. Náš v tu chvíli nejmenší (dospělý) kocour a největší kocour. Oba jsou ale klidné povahy, jsou velice něžní, mazliví.
Věříme, že budou dělat radost novým majitelům a že spolu budou dobře vycházet.
Mája je koťátko Bubliny, které se narodilo u nás v depozitu.
Zpočátku jsme ji říkali malý Čenda, protože vypadala, jako by mu z oka vypadla a je to navíc velký raubíř. Neustále něco vymýšlí a docela jí to pálí – jako Čenda, otevírá si dveře tam, kde nemá. Potom jsme jí říkali Vilík – drobný omyl, trošku jsme si nevšimli, že se jedná o holčičku a ne o kocourka.
Mája je neskutečně mazlivá kočička, naše sluníčko.
Prošla si panleukopenií i virózou, ale ze všeho se vyléčila.
Do nového domova šla za kočičkou Viktorkou, kterou si majitelé vzali taky od nás.
Kira byla nalezena v Žermanicích v jámě plné bahna. Nikdo neví, jak dlouho tam musela být. K nám se dostala za pět minut dvanáct.
Musela být hospitalizovaná na klinice, byla apatická, měla záchvaty, třásla se a upadala. Po vyšetřetí měla vemi špatné krevní hodnoty, a to hlavně jaterní. Dutinu břišní měla plnou nějaké špíny – pravděpodobně bahna, a proto byla bolavá.
Krevní testy před adopcí dopadly dobře, a proto mohla hledat nový domov. ♥
Je to upovídaná kočička, která je v novém domově jedináčkem. Může si tedy říkat o tolik hlazení a mazlení, kolik bude chtít.
Už v roce 2023 patřila Olinka pod náš spolek a v roce 2024 dostala nový domov u naší pomocnice. Po jejím zranění v lednu 2025 se však vrátila k nám, dobře se zotavila a zůstala ji jen nakloněná hlavička na bok, nejspíše neurologický problém, který se může a nemusí spravit.
Olince to však nevadilo, je to velký mazel, a tak, i přes svůj hendikep zaujala zájemce. Moc hodnou paní, která si ji vzala hned v den, kdy se přijela podívat. Po ztátě své milované britské kočičky pro ni byla Olinka droboučkou kočičkou.
Bude mít klidný a milující domov.
Ozzy k nám přišel jako malinkaté koťátko se svým bráškou Akimem (Chlupáčem) a maminkou Leylou. Byl to malý bobeček, takový lumpík, který u nás i vyrostl. Strávil u nás 10 měsíců, než našel nový domov.
V novém domově je společně s dalším kocourkem Foxem, náramně si spolu sedli.