V kočičím nebi
Kočičky, které nás opustily, ať už předčasně nebo nastal jejich čas. Chtěli jsme jim dát ještě tolik lásky. Bohužel i v našem depozitu někdy přicházejí momenty plné slz a žalu. Nikdy nezapomínáme ani na ty kočičky, které již přešly na druhý břeh. Bojovali jsme s nimi až do konce.
Budou nám moc chybět.
Maličká holčička, která byla nalezena sama venku. Přišla k nám s podezřením na kýlu, na jejíž operaci byla objednaná.
Byla hodná, drobná, bála se, ale hladili jsme ji a mazlili a věděli jsme, že jednou najde krásný domov, kde pozná jen lásku a bezpečí.
Osud ale přál jinak. Během operace se zjistilo, že je nejedná o kýlu, ale že ji srdíčko roste mimo hrudní koš – ta boulička na hrudi se ji stala osudnou. Jedná se o genetickou vadu, která ale operovat nešla.
A tak se Ája z operace neprobudila a nechala se odejít. Teď nás sleduje z nebíčka, kde už ji nic netrápí. Sbohem maličká. ♥
Lili bohužel odešla do nebe z nového domova. Začalo ji být hodně špatně, začala se léčit s FIP a zdálo se, že se zlepšuje.
Bohužel se ji jeden den udělalo tak špatně, že musela rychle na veterinu, kde se zjistilo, že se ji udělaly metastáze po prodělané operaci rakoviny mléčné lišty.
Bohužel už bylo příliš pozdě a Lili nás tak musela opustit. ♥
Nevíme, jak informaci o ztrátě Alenky zpracovat…
Když jsme Alenku přijali, byla to kostička potažená kůží, ale dávala se do kupy. Milovaná a mazlivá, tulivá, kontaktní, měla radost z každého pohlazení. Ale když nám začala zničehonic chřadnout, zavezli jsme ji na kliniku. Zjistila se nemoc FIP, ale měla také dýchací potíže a měly se provést ještě nějaké testy.
Na hospitalizaci strávila dlouhé dny, ale blížil se den, kdy se nám měla vrátit. Odpojili z infuze a my si říkali, že tam den ještě raději zůstane, protože víme, že se někdy kočička na infuzi zdá v pořádku, ale bez ní se jí udělá hůř.
A to se také stalo. Ale z jiného důvodu. Alence se udělalo tak zle, že ji dělali testy a vyšla pozitivní na panleukopenii. Nějakým způsobem se nakazila na klinice. A bylo to rychlé. Ještě ten den tam Jana zavezla svého kocourka Vašíka, který si panleukopenií jako koťátko prošel, aby daroval krev, ze které by se udělalo sérum pro Alenku.
Alenka ale byla moc slabá. Byla tak slabá, že nás opustila ještě ten den, dříve než se ji sérum stihlo podat.
Takové maličké a hodné koťátko si takový osud nezasloužilo. Měla být šťastná, a žít spokojený život s někým, kdo by ji moc a moc miloval.
U nás si trochu té lásky zažila aspoň na chviličku.
Máme tě rádi. ♥
Šimonku, ani jsme tě neviděli, ani jsme tě nepoznali. Chtěli jsme ti pomoc, ale bylo pozdě. Paní, která tě krmila a měla tě ráda, tě dovezla až na kliniku, kde se o tebe dobře starali. Ale selhaly tě ledviny, a to už bývá často pozdě.
Sbohem a pozdravuj naše další miláčky.
