Jakmile byla koťata větší a začala chodit a zkoumat i venku, šlo o čas.

Všechny jsme je tedy přijali.

Čičina byla nachlazená, koťata byla malinká, některá taky byla nemocná.

 

Když Čičina poznala, že je v bezpečí, teple a že je o koťátka postaráno, začala je odmítat. Jednou jsme je zkusili k mamince vrátit a už jsme to znovu neudělali – vzala koťátko a začala s ním silně třást.

 

Koťátka se tedy dokrmovala ručně, ale byli šikovní, uměli už papat sami. A tak rostou a sílí a my doufáme, že to všichni zvládnou. ♥

 

Čičina je mezitím sama, je klidná, neútočí, ale je opatrná. Vadí ji prudké pohyby. Věříme ale, že si zvykne a bude hodná.