Zorka se našla spolu se třemi sourozenci ve Frenštátu pod Radhoštěm. Byly to jen kostičky potažené kůží, měli nafouklá bříška od hladu a parazitů. Blechy je doslova požíraly zaživa, svrab v uších a těžká podvýživa. Ještě chvilku a už by s námi nebyli.

Jedno z koťátek to bohužel nezvládlo, sice papal, ale vůbec nerostl, neobaloval se. 

Zorka ale roste. Sice ji ještě musíme párkrát odčervit, protože ji paraziti trápí i po dvou odčerveních, ale poté bude brzy hledat nový domov.

Jméno dostala po kočičce Zorince, která nás opustila v srpnu 2025. Je jí hrozně moc podobná.